16. kapitola - Lusi

29. srpna 2012 v 13:19 | Laura |  Kapitoly
Když jsem se probudil, vedle mojí postele seděla nějaká dívka a povídala si s vílou. Počkat! Ta dívka - elfka si povídá s vílou! Potom jsem si vzpomněl na včerejšek nebo dnešek nebo jak dlouho jsem spal. "Á, naše šípková Růženka se probudila," řekla elfka když víla odletěla. "Já jsem Estelin a našla jsem vás u dveří. Já vím, neměla jsem tam nic dělat, ale to místo je takové záhadné a já tam ráda chodím. Možná sis už všiml Nettle, která před chvilkou odletěla. Královna mi ji svěřila, abych se o ni starala. Jsem její nejoblíbenější ze všech učňů," mluvila elfka pořád dál. "Kde je Inny?" zeptal jsem se té dívky, když se nadechovala, aby pokračovala ve svém vyprávění. "Ve vedlejším pokoji, stará se o ni sama královna, takže je v dobrých rukou. Jinak, vítej v paláci královny Alatariel," odpověděla mi elfka. Najednou vstoupila další elfka a Estelin se uklonila: "Náš návštěvník se probudil, rameno jsem mu úspěšně ošetřila a sešila, poslala jsem Nettle, aby oznámila matce, že se tu zdržím a možná tu přespím a ještě jsem úspěšně zvládla to kouzlo s ohněm, aniž bych se popálila," řekla jedním dechem elfka. "Děkuji za podrobný popis všech věcí, které jsi udělala Estelin," odpověděla jí elfka s úsměvem. Otočila se na mě: "Vítej v zemi Světlých elfů, já jsem královna Alatariel," znovu se obrátila na Estelin, "jdi zkontrolovat, jak si vedli ti noví strážci a zjisti, jestli jsou dostatečně schopní plnit rozkazy a postarat se o děti." Jakmile Estelin odešla, zeptal jsem se královny na Inny. "Doufala jsem, že se na ni zeptáš. Už se probudila a ptala se na tebe. Slíbila jsem jí, že se půjdu podívat, jak se ti daří," odpověděla mi. "Jdu za ní," odpověděl jsem rozhodnutě, ale královna mi řekla, ať se ještě nevysiluju a dám si ještě trochu skoulichu. Vypil jsem sklenici té podivné šťávy, vstal jsem a šel jsem ke dveřím. "Nebudu ti v tom bránit, taky se na tebe neuvěřitelně bála a těší se na tebe. Jenom, kdyby spala tak ji nebuď, musí hodně odpočívat. Půjdu ještě zkontrolovat ty další dva a potom za vámi přijdu," řekla královna a vyprovodila mě ke dveřím. Ukázala rukou na vedlejší dveře a já vstoupil do stejně velkého pokoje, jako je ten, ve kterém jsem se vzbudil, ale byl trochu jiný. Byla tam jiná postel, taková ta se závěsy a taky tam byl obraz nějakého elfského dítěte. V posteli ležela Inny a klidně spala. Všiml jsem si, že už vypadá mnohem zdravěji. Královna ji taky umyla, oblékla ji do čistých bílých šatů a učesala jí její krásné dlouhé vlasy. Královna říkala ať ji nebudím, takže jsem si k její posteli přisunul židli a sledoval jsem ji jak spí. Najednou se dveře otevřely a vstoupil tam nějaký elfský chlapec, přistoupil k posteli a sledoval Inny. Já jsem zase pozorně sledoval toho zvláštního elfa. Potom mi došlo, že je to první elfký kluk, kterého jsem viděl. Ty temné nepočítám, protože měli kapuce a potom jsme je nezkoumali. Tamara si od jednoho vzala dýku a dál jsme si jich nevšímali. Tento chlapec byl hodně podobný Inny, kromě těch uší. Pod pravým okem měl zvláštní znak ve tvaru stříbrného slunce. Po chvilce tiše zašeptal "Inetegaria," a odešel. Mě si vůbec nevšímal. Já jsem byl tak ohromený, že jsem si málem nevšiml, že se Inny probudila. Usmála se na mě a já ji usměv oplatil. "Už jsi v pořádku?" zeptal jsem se. "Je mi docela dobře, ale cítím se hrozně vyčerpaná. Musíš mi tolik věcí říct a vysvětlit…" odmlčela se, "třeba kdo je ta dívka o které mluvila královna nebo jak jsme se sem dostali. Proč se ke mně chovají tak divně, třeba ta služka." Zamyslel jsem se a začal jsem jí odpovídat na otázky: "Ta dívka je Tamara, je to zaříkávačka a postarala se o nás a hlavně o tebe po té bitvě. Dostali jsme se sem, jak jsi to chtěla a prošli jsme tím příšerným labyrintem a potom už nevím, až do teď, kdy jsem se probudil. A nevím, proč se chovají tak divně, ke mně se divně nikdo nechoval. Ale před chvilkou tu byl nějaký divný kluk a díval se na tebe, zašeptal tvoje pravé jméno a zase odešel. Mě naprosto ignoroval." Inny se na mě usmála, "S tím si nedělej starosti, hlavní je, že jsme oba živí a zdraví. Jenom je mi líto Kim a Steva, budou mi chybět. Kim byla moje první kamarádka." "Steve mi taky bude chybět, nikdo ho snad nemůže nahradit v té jeho upovídanosti. Snad kromě té elfky co se o mě starala," Inny se na mě usmála a já se usmál na ni. "Už bude všechno v pořádku," opakoval jsem a hladil jsem ji po vlasech. Potom vstoupila královna. "Doufám, že neruším, ale Inny musí odpočívat a ty taky. Ti dva jsou v pořádku a ten chlapec chtěl, ať ho navštívíš. Jdi za ním, ale jen na chvilku a potom jdi zase odpočívat. Přijdu tě brzo zkontrolovat a neboj, Estelin už k tobě nepustím," dodala s úsměvem královna. "Ahoj Inny," řekl jsem Inny na rozloučenou a naposled jsem ji pohladil, "brzy tě zase přijdu zkontrolovat." Inny se zasmála, "Budu tě čekat." řekla a já jsem šel za Natem.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 MedWicky MedWicky | E-mail | 10. září 2012 v 17:11 | Reagovat

perfektní.... piš dále... je to výborný blog a dobrý příběh.. už se těším na další díl:D

2 Manë Manë | Web | 11. září 2012 v 17:01 | Reagovat

ahoj.... máš úžasný blog a ještě úžasnější příběhy.

3 Amanda Amanda | 24. září 2012 v 18:50 | Reagovat

Mno jestli Estelin přebere Lusiho Inny, tak to  bude ještě hodné zajímavé :-)  :-)  :-)  :-)  :-)

4 Ilía Ilía | Web | 30. srpna 2013 v 18:32 | Reagovat

Ukecanej elf! No potěš!! :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama